Čest juniorů Sarezy se pokusí zachránit Josef Štoudek
Nového trenéra sice nezdobí zářivá hokejová kariéra, ale jako trenér již nasbíral řadu zkušeností. „Skončil jsem s vrcholovým hokejem v patnácti letech ze zdravotních důvodů. Dal jsem se na trenérskou dráhu. Začal jsem v Karviné, kde jsem trénoval mládež. Poté jsem trénoval v Třinci a v Havířově, ze kterého jsem se vrátil do Karviné. Poté jsem byl rok ve Varšavě, z níž jsem šel do Orlové a teď trénuji tady.“
Úspěch je věc relativní a hrana mezi ním a neúspěchem je velmi tenká. Co považuje Josef Štoudek za úspěch? „Každá věc je vlastně úspěch. Většinou jsou to věci jako například nespadnout ze soutěže, ale nějaký výsledek to těžko říci. Pro mě je úspěch, když je dobrá sezóna, která dobře dopadne.“
Každý nový trenér má samozřejmě za úkol vnést do kabiny svěží vítr. „Je to těžké, jelikož přijdete do prostředí, které je trochu neznáme. Jsem odhodlaný vydat ze sebe maximum. Budu se snažit klukům pomoci.„
Juniorce se od začátku soutěže nedaří. Tým dělá spoustu chyb na všech postech. Zatím je na posledním místě s jediným bodem za remízu v prvním kole. V čem vidí trenér největší problém a jak z této situace ven? „Je to těžké, když vám tým pořád prohrává. Je to i psychologický problém, na týmu leží taková deka, ale určitě se s tím dá něco dělat. Tým se nedá přebudovat za čtrnáct dní. Uvidíme, co ukáže čas. Kluci chtějí, jsou odhodláni dát do toho maximum. Věříme, že se to zlomí. Zatím se nám nedaří, dostáváme hodně gólů. Sice tři góly dáme, ale šest jich dostaneme. Na hře je stále co vylepšovat. S trenéry se snažíme vymyslet co s tím. Chceme týmu vnutit nový systém nebo ne nový systém, ale trochu jej změnit. Zaměřit se na obranu. Tým tak hrál v minulé sezóně a možná to bude hráčům bližší. Musíme vycházet ze zabezpečené obrany a podnikat rychlé protiútoky. Chceme jít od střídaní ke střídaní, od minuty k minutě. Musíme odvést dobrou práci celých šedesát minut. Chybí nám trošička hokejového štěstí, gólmani teď nejsou v optimální formě. Některé zápasy třeba se Zlínem. První třetina skončila 1:1, ale druhou jsme prohráli 5:0 a poslední třetina byla 2:2. To byla ztráta koncentrace, kterou musíme udržet celých šedesát minut. Něco podobného se nám stalo na Ytongu v Brně, kde jsme po dvou třetinách vedli 3:2, ale dostali jsme nešťastný gól a nakonec jsme 6:3 prohráli. Musíme hrát trpělivě, zodpovědně a musíme bojovat.“
Pozorný divák, který se zajímá o juniorský hokej, si mohl povšimnout, že na začátku letošní sezóny byl kapitánem Vojtěch Klečka, ale od příchodu pana Štoudka již v týmu není. Je – li to ze zdravotních či jiných důvodů nás také zajímalo. „Vojta Klečka není zraněný, ale v týmu jsme měli 5 hráčů ročník 85. Hrát mohou jen tři. Po zvážení jsme usoudili, že dvě 85 propustíme a necháme zde tři, kteří budou stabilně nastupovat.“
