Chci klukům předat své zkušenosti ze světa, říká Ondřej Roman
Ondro, Poruba je váš domov. Co vám běží v hlavě, když jdete ráno na zimák?
Vyrůstal jsem tady, znám to prostředí, celé mládí jsem na ten stadion chodil. Občas se vrátí vzpomínky, ale jinak to prostě beru jako normální stadion, i když k němu mám trošku jiný vztah než k ostatním.
Jaký je to pocit hrát tam, kde to všechno začalo?
Je to super. Já jsem vždycky říkal, že bych se chtěl vrátit do Poruby, a teď se mi to splnilo.
V týmu jste jeden z nejzkušenějších hráčů. Jak vnímáte svou roli vůči mladším klukům, kteří do Poruby přicházejí?
Myslím si, že jsem teď po odchodu Lukáše Krenželoka i nejstarší, takže to beru tak, že kluky můžu něco přiučit. Jsem s tou rolí spokojený, protože ty zkušenosti, co jsem nabral po celém světě, se snažím občas někomu předat, když na to má chuť a náladu.
Vidíte třeba v některých klucích sám sebe v jejich věku?
Jo, pár kluků je tady šikovných, u kterých si myslím, že mají na to, aby si zahráli extraligu. Ale musí na sobě pracovat a mít i štěstí, protože občas je to právě o tom, být ve správný čas na správném místě.
Prošel jste Amerikou, Ruskem, Finskem i Francií, ale nakonec jste se v minulé sezoně vrátil tam, kde vám je to možná nejbližší. Co nejcennějšího, co můžete předat týmu, vám tyto hokejové zkušenosti daly?
Určitě zkušenosti z těžkých zápasů, kde jde opravdu do tuhého. A občas se snažím pobavit s klukama o hokejových věcech. Zkrátka předat to, co jsem nasbíral ze všech svých cest.
Vzpomenete si ve své kariéře na moment, který vám v hlavě utkvěl napořád, na který nezapomenete?
Vítězství v juniorském Memorial Cupu, kde jsme celou juniorku vyhráli, a reprezentační starty, ať už Karjaly nebo ruský pohár. To byly vždycky ty nejlepší zápasy, co jsem kdy hrál.
Máte nějaký rituál, který vám pomáhá zvládat zápasy a nesete si ho s sebou třeba od mládeže?
Určitě jsem jich měl víc, ale postupně s věkem jsem to ořezal úplně na minimum a snažím se, ať mě to nijak nesvazuje.
Pojďme k letošní sezoně. Jaká byla letní příprava? Ledy v Novém Jičíně?
Letní přípravu mám už sedm let stejnou, trénuju se svým trenérem. Letos jsem trénoval s Lukášem Klimkem ve dvojici, takže jsme to projeli podobně jako roky předtím. Ten týden v Novém Jičíně byl náročný, celou dobu jsme jen trénovali, jedli nebo spali. Ale tak už to bývá. Teď už věřím, že půjdeme do nějaké rychlosti, začneme se zaměřovat na herní prvky a bude se to jen zlepšovat.
Za chvíli vás čeká první přípravný zápas. Jak se na něj připravujete a s čím tam plánujete vstoupit?
Samozřejmě s tím, abychom podali co nejlepší výkon, s ohledem na to, že je to první zápas po dlouhé době. Já osobně potřebuji minimálně tak tři až čtyři zápasy, než se do toho dostanu. Zkrátka na to musíme postupně a jde hlavně o to, ať děláme věci, které dělat máme a skládáme to směrem k sezoně.
A na závěr, co byste vzkázal fanouškům před startem nové sezony?
Rád bych je tímto pozval na naše zápasy. Myslím si, že jsme mužstvo posílili, jsme zase o rok zkušenější a fanoušci se mají určitě na co těšit. Doufám, že je nezklameme a že půjdeme tou sezonou dobře.
