Juniorská sezóna byla hodně dobrá, říká Vladimír Svačina

Juniorská sezóna byla hodně dobrá, říká Vladimír Svačina

Vladimír Vronka, 21.04.2007
Junioři vstupovali do sezóny s cílem udržet extraligu i pro další ročník. Ze začátku to vypadalo, že se jim to nepodaří, neboť byli na posledním místě. V těžké chvíli sáhlo vedení klubu k trenérské výměně a také dokázalo posílit kádr o hráče Vítkovic, kteří šli do týmu s vidinou sbírání zkušeností v mužském hokeji. Cíle se nakonec podařilo splnit – Sareza udržela juniorskou extraligu a někteří ostravští mladíci si vyzkoušeli jaké to je hrát první ligu. Hvězdou juniorského týmu, která kvůli zraněním předváděla své umění jen v patnácti zápasech byl Vladimír Svačina, i za tak málo zápasů stačil dát 14 branek a na dalších 15 přihrát. .
Vladimír Svačina nastupoval do se zóny s vědomím, že musí táhnout juniorku. V juniorské soutěži odehrál jen patnáct zápasů, důvodem byla zranění na začátku sezóny a po záchraně juniorky přesun do mužského týmu. Ostravský útočník však i přes nízký počet zápasů dokázal, že patří k nejlepším hráčům juniorské soutěže. Připsal si čtrnáct gólů a pět asistencí. V sezóně nakonec odehrál celkem 36 zápasů, z toho 21 v první lize. Jaká tedy byla juniorská sezóna 2006 / 2007? „Juniorská sezóna byla ze začátku hodně těžká, vypadalo to, že sestoupíme. Pak jsme ale posílili a zvedli jsme se. Já jsme měl nějaká zranění, takže to byla i pro mě těžká sezóna. Juniorská soutěž mi hodně pomohla, protože jsem se v ní dokázal rozehrát. Juniorská sezóna byla hodně dobrá, neboť jsme se dokázali soutěž udržet.“ Vladimír si připsal více než bod na zápas, k průměru dva body na zápas mu chyběl jediný bod. „Jsem spokojený, že jsem si připsal tolik bodů, protože to pomohlo juniorce k záchraně a to byl náš cíl, pan Mocek nám za to poděkoval. Velký dík patří mým spoluhráčům, bez kterých by to nešlo, byli jsme doopravdy super pětka,“ nezapomněl pochválit spoluhráče, neboť si je dobře vědom, že bez dobrých spoluhráčů to nejde.

Sareza se nacházela na posledním místě tabulky, pak následovala trenérská rošáda. Ke kormidlu se postavila dvojice Vladimír Stránský a Ladislav Podgorný, tým se vhodně doplnil o zkušené vítkovické hráče, kteří šli do Sarezy s cílem pomoci juniorce a prosadit se do prvoligového kádru, sezónu zakončila juniorka na osmém místě tabulky. „Hráči jako Ondřej Měkýš, Michal Palík, David Iláš či Ivo Mocek nám hodně pomohli, po jejich příchodu jsme se zvedli a dokázali vyhrát deset zápasů v řadě. Dostali jsme se i na pozice zajišťující play – off, ale poté jsme se přesunuli do mužů, kde byli hráči zranění a nebo odešli do jiných klubů. Příčku znamenající play – off jsme nakonec neudrželi.“ Úspěch juniorky se nepočítá jen na body do tabulky. Cílem juniorských týmu je jediné, vychovat hráče pro mužský hokej. V sezóně nastoupila spousta hráčů k zápasům jak za juniorku, tak za muže. Junioři v první lize odehráli dohromady 97 zápasů. Přeliv hráčů juniorky do mužů znamenal posun nejlepších dorostenců do juniorky, což je pro juniorku také dobré, neboť hráči dorostu mohli sbírat cenné zkušenosti. „Spousta hráčů z juniorky se chytla v mužích. Bylo dobře, že jsme dokázali nasbírat body k záchraně juniorské soutěže dostatečně brzy. Protože pak mohli v juniorce dostat příležitost mladší kluci.“ Na závěr jsme nemohli vynechat i působení v mužském hokeji, kde hlavně v play – off zářil. „V základní části jsem se hledal, byla to moje první mužská. Bylo to pro mě něco nového, nový herní styl. V play – off si myslím, že to už šlo, že jsem se rozehrál. Sehráli jsme se s Radkem Hubáčkem a s Lukášem Klimkem. Sezóna byla parádní,“ zakončil ostravský útočník rozhovor s úsměvem na rtech.